Rozhovor s Chen Peishanem o Xiaojia, malém rámci Chen Taijiquan

13.03.2015 20:09

Text D. Stubenbaum, Článek vyšel v časopise cultura martialis v roce 2005. Podle textu na www.die-pagode.de.

Ačkoli v zásadě existuje jen jeden chen styl taijiquan, rozlišujeme dnes různé tradice nebo linie. Nejméně známá je xiaojia, tzv. malý rámec stylu chen. Chen Peishan, který je potomkem klanu Chen ve 20té genraci, podrobně vysvětluje evoluci chen taijiquan.

cultura martialis: Pan Chene, v jakém věku jste se začal učit taijiquan svojí rodiny?

Chen Peishan: Na tohle se mě lidé ptají často, ale pro mě je těžké přesně odpovědět. Pamatuji si, jak když jsem byl dítě, můj otec Chen Lixian cvičil v našem domě taijiquan. Přicházelo k nám mnoho lidí, kteří se od mého otce chtěli učit. V té době jsem cvičil se studenty svého otce a kopíroval jsem jejich pohyby. Nevzpomínám si přesně, kdy jsem se naučil celou první formu (Yilu). Bylo to docela přirozené, když nás navštívili otcovi studenti, cvičil jsem s nimi. Tehdy nebyly žádné oficiální školy, a můj otec cvičil prostě u nás doma. Každý den přicházeli jiní studenti, měl jsem spoustu možností si jednotlivé lekce opakovat a naučit se mnoho věcí. Když se na to dívám zpětně, byla to pro mě jedinečná šance se velmi intenzivně učit tajiquan už jako dítě.

cultura martialis: Kolik máte sourozenců, učili se všichni taijiquan od vašeho otce?

Chen Peishan: Mám tři sourozence. Starší sestru Peiqiu, staršího bratra Peilina a mladší sestru Peiju. Od našeho otce jsme se učili všichni. I v těžkých časech a po kulturní revoluci. To se ale změnilo, když moji rodiče zestárli a stále víc na nás doléhaly těžké životní podmínky. Hlavním úkolem mojí starší setry bylo starat se o dům a jeho každodenní provoz, a o mladší sourozence. Pro mě byla Peiqiu skoro jako maminka, hodně se o mě starala. V té době samozřejmě nemohla tolik cvičit. Ovšem olvádá Tajiquan naší rodiny velmi dobře. Musela se tedy doslova obětovat pro svoje sourozence.

cultura martialis: Kdo byl vaším dědečkem, učil jste se od něj?

Chen Peishan: Můj dědeček byl Chen Hongen, bohužel když jsem se narodil byl už po smrti.

cultura martialis: A váš tatínek se od svého otce učil?

Chen Peishan: Můj otec se učil především od Chen Honglie, otce Chen Liqing, mojí tety. V mojí rodině se říká, že bratři Chen Hongen a Chen Honglie měli jen jednoho syna a to byl můj otec. Tedy proto, že Chen Honglie neměl žádného syna. Chen Honglie byl velkým mistrem taijiquan. Proto tedy převzal odpovědnost za výuku mého otce. Moje teta Chen Liqing se učila společně s mým otcem. Je první ženou, která bude zapsaná v rodinné kronice klana Chen jako mistr Chen Taijiquan. (Chen Liqin zemřela v roce 2008)

cultura martialis: Poznal jste ještě přímo svého prastrýce Chen Honglie?

Chen Peishan: Ne, bohužel ne.

cultura martialis: V taijiquan rodiny Chen jsou dvě hlavní větve: dajia (velký rámec) a xiaojia (malý rámec). V tradici velkého rámce se rozlišuje mezi starým (laojia) a novým rámcem (xinjia). Můžete nám říct, jak k tomuhle rozdělení došlo a zda v době vašeho dětství existovalo takovéto rozdělení jednotlivých stylů?

Chen Peishan: Pokud si dobře pamatuji, tak se o xinjia v Chenjiagou poprvé začalo mluvit v roce 1976. Tehdy přijel Chen Zhaokui, syn Chen Fake, z Pekingu zpět do Chenjiagou a tam začal učit taijiquan. Tehdy se studenti ráno scházeli na návsi a učili se od Chen Zhaokuije. Často stál na takovém pódiu, které tam speciálně kvůli tomu postavili, aby bylo jeho představení taijiquan lépe vidět. Večer učil malou skupinku vybraných studentů. Ti se snažili naučit formu (taolu) do velkých podrobností a s důrazem na fajin.

Během kulturní revoluce se taijiquan dalo cvičit pouze ve skrytu. Mnoho mistrů opustilo vesnici, a stáhli se do ústraní. Tehdy lidé mizeli a zavírali je do vězení, vůbec se dělo spoustu hrozných věcí. Chen Zhaokuijovo provedení se lišilo od forem, které se tehdy v tradici velkého rámce cvičili. Pravděpodobněn se tedy někteří obyvatelé Chenjigou domnívali, že jde o něco nového nebo o nějakou novou formu (xinjia).

V té době jsem byl v Chenjiagou na návštěvě u příbuzných. Chen Zhaokui byl hostem mého strýce Chen Lizhou, s jeho synem Chen Yum jsem strávil hodně času. V té době pokud vím, nikdo ve vesnici o novém nebo starém rámu nemluvil. Označení velký nebo malý rám se ale běžně používala.

cultura martialis: Chen Zhaokuijova forma nebo xiaojia, kterou jste cvičil vy, byly pro mnoho lidí v Chenjiagou neznámé?

Chen Peishan: Tehdy jsem nikde neslyšel jasné vysvětlení. Ani dnes není zcela jasné, proč se Chen Zhaokuijova forma označuje za xinjia. Tento pojem se dnes běžně používá. Nesouhlas panuje pouze v tom, jestli takzvaná xinjia je forma, kterou vytvořil Chen Fake osobně nebo jestli je ještě staršího původu. Pro člověka zvenčí to musí být každopádně docela matoucí.

Můj otec mi řekl, že takzvaná xinjia představuje gongfujia - vysokou úroveň v dajia. To znamená, že člověk by se tuhle formu, taolu, neměl učit moc brzy. Xinjia tedy představuje jen další krok ve studiu dajia, učí gongfu a jiné pokročilé dovednosti jako například fajin. Je důležité, aby studenti taijiquan nezačínali příliš brzy s "fajinem" (s dynamickým vedením jin ven). K tomu musí být člověk výborně připravený. Když studenta neučí fajin výborný učitel a neučí se správně, vystavuje se student nebezpečí, že si nesprávným provedením fajin může způsobit zranění vnitřních orgánů. Proto by mělo být vždy prioritou svědomitě studovat základy taijiquan.

cultura martialis: Označení xinjia není ale spojeno pouze s velkým rámcem, také se říká, že Chen Youben ze 14té generace klanu Chen je odpovědný za nový rámec nebo novou metodu (xinjia). Je to správné?

Chen Peishan: Nemyslím si, že Chen Youben je odpovědný za vytvoření takové formy. Spojení Chen Youbena a xinjia se léta traduje, pochází z jedné knihy Chen Zhengleije a od té doby tuhle myšlenku někteří členové klanu Chen šíří. Tradice v Chenjiagou tohle ale nezmiňuje.

V Chenjiagou se ovšem traduje to, že Chen Youben s určítými změnami učil Chen Gengyuna, syna Chen Zhangxinga (aka Changxinga). Že se Chen Gengyun učil od Chen Youbena je doloženo v Chen Shi Jiasheng (Genealogii rodiny Chen). Chen Youben je ze 14té generace, a Chen Gengyun z patnácté generace. Můj názor je, že všechny zmatky se styly a formami, neznamenají že by xiaojia nebo dajia někdo konkrétní vytvořil. Spíš jde o přirozený vývoj taijiquan způsobený všemožnými vlivy. Taijiquan je něco živého, co se neustále vyvíjí. V dnešní generaci například nikdo nemůže cvičit přesně tak, jako Chen Zhangxing nebo Chen Youben ve své době.

Myslím, že je to přirozený proces, ve kterém vznikají nebo vznikly styly s novým důrazem. Také to může odrážet odlišný vývoj v různých částech vesnice. To znamená, že určitý způsob výuky byl specifický pro některou část pokrevních příbuzných a klanu, kteří žili v určité části obce. Rodiny, které v Chenjiagou cvičí dajia mají jiné předky než moje rodina (xiaojia). Říká se, že k tomuhle oddělení došlo pět genrací před Chen Wangtingem. [...]

cultura martialis: Jako člen rodiny Chen a zástupce metody xiaojia máte bohaté zkušenosti s chen taijiquan. Můžete nám říct v čem se liší metody vyučování v dajia a xiaojia?

Chen Peishan: Bezpochoby existuje řada odlišností. V jedné knize o taijiquan se píše: "Když člověk udělá kruhy v xiaojia větší, bude z toho dajia." A naopak, když se kruhy v dajia zmenšují, je to xiaojia. Tohle podle mého názoru není pravda. Dajia a xiaojia mají jiné metody ve formách i v aplikacích. V obou stylech jsou velké a malé kruhové pohyby. Jak velké jsou kruhy není rozlišovacím znakem mezi styly nebo vyučovacími metodami.

Ve velkém rámci se forma většinou provádí s výrazným pohybem boků. Takový pohyb vypadá zvnějšku aktivnější. V protikladu k xiaojia jsou mnohé pozice v dajia velmi otevřené.[...]

chen peishan

Velké rozdíly jsou především ve způsobu provedení forem, dajia je často cvičena s velmi výraznou rotací. Xiaojia je klidnější a uzavřenější. Pak existují odlišnosti v teorii. V tom je skutečně mnoho rozdílů. Příkladem může být rozdíl mezi kaidang (rozkrok je otevřený) a yuandang (rozkrok je kulatý). V dajia se otevírá rozkrok dang (qiandang) velmi doširoka, xiaojia rozkrok zavírá. Mnozí dělají v xiaojia chybu v tom, že kolena tlačí příliš daleko dovnitř. V xiaojia by neměl být rozkrok zavřený jen dopředu, ale měl by být také zakulacený. Další rozdíl je, že v xiaojia se houdang (zadní část pasu) musí otevřít tak aby hýždě byly podsazené a záda a páteř se nemusely předklánět.

Když člověk otevře houdang (zadní část pasu), může se qiandang přirozeně uzavřít a zakulatit. Udržet zaoblený dang, rozkrok, to se v dajia moc často nevidi. V xiaojia je to zásadní věc. Nemůžu tady samozřejmě projít všechny odlišnosti. Důležitá věc například je, že bojové aplikace formy jsou v dajia a xiaojia zcela odlišné. [...]


Celý rozhovor a spoustu dalších článků je k dispozici v němčině v časopise cultura maritalis!