Historický vývoj qigongu

13.03.2015 20:45 Text D. Stubenbaum, originál je na www.die-pagode.de.

Zdravotní cvičení, která mají prodloužit život, mají v Číne dlouhou tradici. Používaly se především ve filosofických a náboženských školách daoismu, Konfucianismu a buddhismu, v různých bojových uměních a v čínské medicíně. Qigong je moderní termín, který používáme dnes. V překladu znamená cvičení vedoucí qi. Tento název se v textech čínských klasiků nebo v historických dokumentech nevyskytuje. Už dávné texty ale zdůrazňovaly význam cvičení pro udržení a podporu qi, například Mengzi (konfuciánský filosof) nebo klasický text staré čínské medicíny Huangdi Neijing.

Vykopávky v Mawangdui v provincii Hunan v Číně přinesly důkazy o existenci zdravotních cvičení už v roce 168 př. nl. V roce 1938 byla v Hangzhou vydána kniha Qigong Liaofa (Použití a metody qigongu). V té době byl už pojem qigong dobře zavedený.

O pár let později Mao zakázal všechny metody zdravotního cvičení jako feudální relikty. Reforma zdravotnictví v 70tých letech nakonec ale přinesla nové možnosti dál qiging cvičit a od té doby je tohle cvičení velmi populární.

V osmdesátých letech prošla pevninská Čína obdobím, kdy byl qigong skutečně populární a mnozí lidé vytvořili nové systémy cvičení, jiní se vraceli k tradičním metodám. Není třeba asi říkat, že se tak objevilo mnoho mistrů vyučujících pochybné metody, nejen v Číně, ale i po celém světě.